Bella a Sebastián

Kamelot

1:PD#aměť mě tahá za rukD#4susáv a vláčí do dětstvG#í,
na louku čtyřlístEmků, co trháš pro štěsB7tí,
D#v koutě má duše dětinsD#4suská, se choulí do peřG#í,
v tom tiše zaklepEmou a stojí u dveB7ří.
R:D#mBella má a SG#mebastián,
C#v proudu třpytů čF#ekají tam,
Hnikdo balkón B7neotvíral,
nikdo D#4susnezvonil k nD#ám.D#m 
Úsměv důlky G#mdo tváří hnal,
C#v očích úžas a kF#do by se bál,
Hto nebyl sen, co k rB7ánu se zdál,
co k D#4susránu se zD#dál.
2:Spěchám tou známou ulicí, je tichá, už se spí,
tma oči zavírá, jak mračna růžoví,
jdu domů a výtah přivolám a v horním poschodí,
můj úžas procitá, když bleskem uhodí.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:13:25.003+00:00
Výsledky hledání: